Programové priority

Jednání se zaměří na otázky spojené s problematikou výroby energie a související přiměřeností zdrojové základny v ČR. Věnovat se budeme tématům, jako jsou dotace a regulace, a to zejména v kontextu rozvoje obnovitelných zdrojů energie a nároků na modernizaci síťové energetické infrastruktury. Energetická transformace a revoluční změny ale probíhají i v oblasti obchodu s energií, proto se poohlédneme po příležitostech spojených s novými technologiemi, obchodními činnostmi a produkty.

HLEDÁ SE RECEPT NA KONKURENCESCHOPNOU DEKARBONIZACI

BLOK č. 1

KONKURENCESCHOPNOST NEJEN JAKO POLITICKÁ VÝZVA

Podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie by se měl v ČR do roku 2030 zvýšit na 30 %. Instalovaný výkon fotovoltaik má dosáhnout 10,1 GW a větrných elektráren 1,5 GW. Podíl fosilních paliv na spotřebě primární energie má klesnout na 50 % a konečná spotřeba energie by se měla snížit na 852 PJ. Splnění těchto a dalších závazků vůči EU má být naším příspěvkem k řešení klimatických změn a současně cestou k vybudování konkurenceschopné ekonomiky. Nabízí se proto diskutovat o podobě českého plánu na implementaci nové industriální strategie EU (Clean Industrial Deal) a o jeho prioritách, které by umožňovaly proveditelnou, ale zároveň dostatečně ambiciózní energetickou transformaci.

Kdo jsou spojenci ČR v EU v tématech spojených s transformací energetiky a průmyslu a na čem s nimi spolupracujeme?
Jak změní válka na Ukrajině a politika USA v příštích letech podobu tuzemské a evropské energetické strategie?
Jak ovlivní energetické priority Polska a Německa tržní prostředí v ČR?
Jaká opatření by měla přijmout nová vláda s ohledem na udržení přiměřené zdrojové základny?
Za jakých podmínek povede dekarbonizace průmyslové výroby k posílení její konkurenceschopnosti?

BLOK č. 2

DOTACE A REGULACE PRO TRANSFORMACI EKONOMIKY

Plnění mezinárodních závazků v boji proti klimatickým změnám a energetická transformace se neobejdou bez dotací a správně nastaveného regulačního rámce. Jejich podoba ovlivňuje fungování prakticky všech energetických sektorů. V obou případech jde o obrovské sumy peněz, bez jejichž schválení v potřebném čase mimo jiné nedojde k modernizaci a rozvoji síťové infrastruktury pro potřeby průmyslu, dopravy a dalších odvětví. Jen v případě elektrizačních soustav počítá EU v příštích pěti letech s investicemi ve výši přibližně 584 miliard eur. Úkolem pro plynárenství je připravit se na vodík. V roce 2030 by se mělo v ČR již přepravovat 20 000 tun obnovitelného vodíku ročně, tedy pokud se díky dotacím do té doby postaví nové elektrolyzéry s celkovým výkonem 400 MWe, jak plánuje platná Vodíková strategie.

Jak by měla Česká republika podpořit zrychlení elektrifikace, ke které směřuje EU?
Jakým způsobem by se mělo nastartovat větší využití soukromého kapitálu a jak by se měly změnit dotační programy pro další modernizaci energetiky v ČR?
S jakými legislativními opatřeními by měla přijít nová vláda, aby podpořila přechod k bezemisní energetice?
Komu prospěje, když k zavedení nové tarifní struktury dojde až během VII. regulačního období a co se stane, pokud k reformě vůbec nedojde?
S jakými změnami se budou muset v příštích letech vyrovnat regulované subjekty a co budou znamenat pro účastníky trhu?

BLOK č. 3

BUDOUCÍ MODEL TRHU A CENY ENERGIÍ

Z tradičních obchodníků s energiemi se postupně stávají komplexní poskytovatelé služeb. Již nestačí, že zvládají řídit rizika spojená s výkyvy velkoobchodních cen, ale musejí umět reagovat také na novinky přicházející s decentralizovanou energetikou. Zákazníci chtějí sdílet elektřinu, uzavírat dlouhodobé PPA kontrakty nebo nezávisle investovat do výrobních zdrojů. Nastupuje význam trhů s flexibilitou, rozvoj akumulace a agregace a rovněž zcela jiná dynamika požadavků na systémovou roli obchodníků jako subjektů zúčtování. Zároveň se množí otázky, jak zajistit dostupné ceny energií. Evropská komise proto přišla se svým Akčním plánem pro cenově dostupnou energii. Přesto zaznívají hlasy, že je potřeba vedle tržní liberalizace prověřit i jiná řešení. Je těžké si dnes představit, jak dalece se podoba trhu v nejbližších letech změní. Máme se těšit, nebo obávat?

Co by měly EU a ČR udělat, aby si dlouhodobě zajistily nízké ceny energie pro svoji konkurenceschopnost?
Jak by měla příští vláda postupovat v případě daňového zatížení elektřiny a proč?
Za jakých podmínek se v ČR prosadí PPA kontrakty jako nástroj energetické transformace?
Co by nové vládě přineslo fungování státního obchodníka s energií?
Co budou největší obchodní příležitosti v energetice v horizontu příštích pěti let?